Слайд 2
100 % účast na semestrálních cvičeních,
ve výjimečných
případech omluvená absence
Průběžné testy: min. počet 10 bodů z
15 možných
Povinná účast na hlavním cvičení
Seminární práce: Floristický soupis vybraného území
Herbář: 10 technicky dobře zpracovaných herbářových položek z vybraného území
Zápočtový test: min. 25 bodů z 30 možných
Podmínky zápočtu
Literatura
Řepka R., Koblížek J.: Systematická botanika, skriptum. – MZLU Brno.
Deyl M., Hísek K.: Naše květiny (I, II). – Academia.
Kubát K. (ed.): Klíč ke květeně ČR. – Academia.
Chytrý M. et al.: Katalog biotopů ČR. – AOPK Praha.
Barevné atlasy rostlin
Слайд 3
vyberete dostatečně rozmanité území, segment krajiny (les, louka,
mokřad, potok, rybník, pole, meze) o velikosti 10–100 ha
nepřípustný
je výběr zvláště chráněného území nebo registrovaného VKP
území alespoň 2x projdete a zapíšete všechny druhy vyšších rostlin, které jste rozpoznali, určili
Struktura seminární práce:
1. charakteristika území (širší územní vztahy, topografie, geologie, geomorfologie, klima, potenciální vegetace)
2. mapka území s jasným vyznačení zpracovaného území vedeného po trvalých liniích v krajině
3. mapa: kopie části 1: 10 000 nebo 1: 50 000
4. nalezené druhy v alfabetickém pořadí, podle čeledí nebo podle biotopů
5. seznam literatury, zdrojů informací
6. doporučené jsou fotografie z území
Seminární práce
Слайд 4
Scheda = etiketa na herbářové položce
Cardamine pratensis L.
KVĚTENA
JIŽNÍ MORAVY: okr. Hodonín, Hodonín, okraj mokrého zrašelinělého mlaku
v lese Dúbrava, u červeně značené cesty, 2,6 km SSV od žel.st. ve městě, vzácně.
Nadmořská výška: 165 m
Datum: 14.VI.1985
Sbíral: František Palacký
Слайд 5
Výslovnost vědeckých jmen rostlin
ce, ci, cy = ce,
ci, ci
ca, co…= ka, ko
ph = f
th = t
-ti-
(uprostřed slova před samohláskou) = ci (Knautia = Knaucia)
ae, oe = é
ceae = ceé, dae = dé (Poaceae = Poacé, Pooideae = Pooidé)
i, y = y (maritima = marytyma)
zdvojení hlásek = není přípustná změna výslovnosti (tti = ti, ss = s)
všechna vědecká jména rostlin je nutno považovat za latinská ? jejich výslovnost je latinská!
jména rostlin mohou mít původ v různých jazycích, přesto je čteme podle pravidel latiny
jména neskloňujeme podle vzorů v češtině – vždy je ve větě používáme v 1. pádě (např. se Securigera varia nikoliv Securigerou varií; s Bromus nikoliv Bromusem)
Слайд 6
Příklady:
Carlina acaulis
Cirsium brachycephalum
Deschampsia cespitosa
Molinia caerulea
Vaccinium myrtillus
Schkuhria pinnata
Cornus
sanguinea
Carex contigua
Phyllitis scolopendrium
Anthericum liliago
Слайд 7
SYSTÉM PROBÍRANÝCH ORGANIZMŮ
Doména BACTERIA – bakterie
Doména ARCHAEA –
archea
Doména EUCARYA – eukarya
Říše CHROMISTA – chromista
Říše PLANTAE – rostliny
Podříše BILIPHYTA - bilifyta
Podříše VIRIDIPLANTAE – zelené rostliny
Odd. CHLOROPHYTA
Odd. CHAROPHYTA
Odd. ANTHOCEROTOPHYTA
Odd. MARCHANTIOPHYTA
Odd. BRYOPHYTA
Výv. větev CORMOPHYTAE – vyšší rostliny
Odd. LYCOPODIOPHYTA
Odd. EQUISETOPHYTA
Odd. POLYPODIOPHYTA
Odd. PINOPHYTA
Odd. MAGNOLIOPHYTA
Říše FUNGI – houby
Odd. CHYTRIDIOMYCOTA
Odd. ZYGOMYCOTA
Odd. ASCOMYCOTA
Odd. BASIDIOMYCOTA
Odd. LICHENOMYCOTA
Слайд 8
Vývoj organismů k vyšším rostlinám
3,5 mld. let
Proterozoikum (2,5
mld. – 550 mil. let)
Prvohory (570–250 mil. let)
Ordovik
(500–440)
Silur (440–417) – první rostliny souše
Devon (417–350) – první rostliny stromovitého vzrůstu
Karbon (350–290) – počátek nahosemenných
Perm (290–250) – dominance nahosemenných
Druhohory (250–65 mil. let)
Trias (250-200)
Jura (200–145) – dominance jehličnanů, cykasů a kapradin
Křída (145–65) – počátek krytosemenných
Třetihory (65 – 2 mil. let) – dominance krytosemenných
Konec poslední doby ledové – 11 tis. let
Слайд 9
Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)
Archaefructus
140 000 000 let
125 000
000 let
Amborellales
Nymphaeales
Austrobaileyales
Magnoliiová větev
Chloranthales
Ceratophyllales
Jednoděložné
Dvouděložné
Слайд 10
Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)
Archaefructus
140 000 000 let
125 000
000 let
Amborellales
Nymphaeales
Austrobaileyales
Magnoliiová větev
Chloranthales
Ceratophyllales
Jednoděložné
Dvouděložné
Amborella trichopoda
Слайд 11
Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)
Archaefructus
140 000 000 let
125 000
000 let
Amborellales
Nymphaeales
Austrobaileyales
Magnoliiová větev
Chloranthales
Ceratophyllales
Jednoděložné
Dvouděložné
Amborella trichopoda
Слайд 12
Magnoliiová větev
(nižší dvouděložné rostliny)
Magnoliales
Laurales
Canellales
Piperales
Aristolochiaceae
Piperaceae
Слайд 13
Magnoliiová větev
(nižší dvouděložné rostliny)
Magnoliales
Laurales
Canellales
Piperales
Aristolochiaceae
Piperaceae
Слайд 15
Magnoliiová větev
(nižší dvouděložné rostliny)
Magnoliales
Laurales
Canellales
Piperales
Aristolochiaceae
Piperaceae
Слайд 16
Vyšší dvouděložné rostliny
Ranunculales
Ranunculaceae
Berberidaceae
Platanaceae
Proteaceae
Proteales
Papaveraceae
Fumariaceae
Pozn.: Ranunculales a Proteales se počátkem
vývoje shodují s magnoliovou větví – 125 mil. let
Слайд 17
Čeleď RANUNCULACEAE pryskyřníkovité
suchozemské vytrvalé nebo jednoleté byliny (vzácně
vodní), vz. dřevnaté liány
především mírné pásmo severní polokoule 47/2000
ČR
25/65
u vytrvalých v zemi oddenek, hlíza nebo řepovitě ztlustlý kořen
většina zástupců je jedovatých, v pletivech sekundární metabolity (alkaloidy a glykosidy)
listy střídavé nebo jen přízemní, vz. vstřícné, jednoduché nebo složené (dlanitě laločnaté–dlanitě dílné, u složených až 2–3 zpeřené). Palisty zpravidla chybějí.
Слайд 18
Čeleď RANUNCULACEAE pryskyřníkovité
květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích,
pravidelné nebo souměrné, pětičetné, květní obaly obvykle nerozlišené, volné
(okvětí) nebo K+C, K bývá korunovitě zbarven (čemeřice, oměj)
Tyčinek mnoho, gyneceum apokarpní, svrchní, složené z mnoha plodolistů
primitivní čeleď – prodloužené květní lůžko, květních částí je mnoho, uspořádaných ve spirále, ve zdánlivém přeslenu nebo kruhovitě (orlíček)
plod: měchýřek (blatouch)
nažka (sasanka, pryskyřník)
bobule (samorostlík)
plody v souplodí na prodl. květním lůžku
některé druhy klíčí 1 dělohou
Слайд 21
Čeleď RANUNCULACEAE
pokračování
čeleď (bývá) dělena na
Helleboroideae (Helleboraceae )
s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek n.
bobule – Caltha, Helleborus, Eranthis, Trollius, Actaea, Cimicifuga, Nigella, Isopyrum, Aquilegia, Aconitum, Delphinium, Consolida
Ranunculoideae (Ranunculaceae) s květy pravidelnými, plodem je nažka – Ceratocephala, Myosurus, Hepatica, Ficaria, Pulsatilla, Anemone, Clematis, Thalictrum, Adonis, Batrachium
Слайд 22
Čeleď RANUNCULACEAE
pokračování
Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými,
plodem je měchýřek n. bobule – Caltha, Helleborus, Eranthis,
Trollius, Actaea, Cimicifuga, Nigella, Isopyrum, Aquilegia, Aconitum, Delphinium, Consolida
Слайд 23
Čeleď RANUNCULACEAE
pokračování
Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými,
plodem je měchýřek n. bobule – Caltha, Helleborus, Eranthis,
Trollius, Actaea, Cimicifuga, Nigella, Isopyrum, Aquilegia, Aconitum, Delphinium, Consolida
Слайд 24
Čeleď RANUNCULACEAE
pokračování
Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými,
plodem je měchýřek n. bobule – Caltha, Helleborus, Eranthis,
Trollius, Actaea, Cimicifuga, Nigella, Isopyrum, Aquilegia, Aconitum, Delphinium, Consolida
Слайд 25
Čeleď RANUNCULACEAE
pokračování
Ranunculaceae (Ranunculoideae) s květy pravidelnými, plodem je
nažka – Ceratocephala, Myosurus, Hepatica, Ficaria, Pulsatilla, Anemone, Clematis,
Thalictrum, Adonis, Batrachium