Презентация на тему Vnitřní řazení v poli (in sito)

selection).

Princip:
Ze všech položek vektoru vyber nejmenší hodnotu.
Vyměň vzájemně

nalezenou hodnotu s hodnotou v prvé položce vektoru.
Poté vyber nejmenší prvek ze zbylých N-1 prvků (z 2. až N-té položky) a vyměň ho s druhou položkou atd. až zůstane poslední N-tý (maximální) prvek.

POM: SLOZKA;
begin

for I:=1 to N-1 do
begin K:=I; POM:=POLE[I];
for J:= I+1 to N do
if POLE[J] begin K:=J;
POM:=POLE[J]
end;
POLE[K]:=POLE[I];
POLE[I]:=POM
end
end;

insertion).
Princip:
V i-tém kroku se zpracovává i-tá položka.
Buď

se ponechá na svém původním místě (je-li větší jak i-1. položka), nebo se vloží na správné místo.
Tomu předchází uvolnění místa příslušné položky posunutím hodnot, počínaje i-1. položkou a konče příslušnou položkou, vždy o jedno místo vpravo.

POM :SLOZKA;
begin for

I:=2 to N do
begin POM:=POLE[I];
POLE[0]:=POM;
J:=I-1;
while POM begin
POLE[J+1]:=POLE[J];
J:=J-1
end;
POLE[J+1]:=POM
{též POLE[I]:=POM}
end
end;

přímé výměny. Metody jsou založeny na principu srovnávání a

případné výměny sousedních položek vektoru tak dlouho, dokud není vektor seřazený:

a) bublinové třídění - Bubble sort

Princip:
V každém kroku porovnáváme všechny položky vektoru po sousedních dvojicích (J=1..N-1).
Je-li prvý prvek dvojice větší než druhý, provedeme výměnu.
V i-tém kroku nám probublá i-tá nejmenší hodnota na i-té místo od začátku (vrcholu) vektoru.
Po N-1 krocích máme jistotu, že vektor je setříděný.

POM :SLOZKA;
begin for I:=2 to N

do
for J:=N downto 2 do
{s výhodou downto I}
if POLE[J-1]>POLE[J] then
begin POM:=POLE[J-1];
POLE[J-1]:=POLE[J];
POLE[J]:=POM
end
end
end;

sort) je vzata v úvahu skutečnost, že vektor může

být setříděný dříve než po N-1 krocích.

Princip:
Postupujeme zkoumáním J-té dvojice, pro J=1..N-I, v rámci I-tého kroku
Testujeme, zda v I-tém kroku došlo k výměně alespoň u jedné dvojice.
Pokud ne, je již vektor setříděn.

INDEX;
POM : SLOZKA;

SETRIDENO : Boolean;
begin I:=1;
repeat SETRIDENO := true; {setříděno}
for J:=1 to POC do
if POLE[J+1] begin POM:=POLE[J];
POLE[J]:=POLE[J+1];
POLE[J+1]:=POM;
SETRIDENO:=false
end;
I:=I+1
until (I = N) or SETRIDENO
end;

určitém kroku prohlížíme řazený vektor dvakrát.
Nejprve např. od

poslední (dolní) D. dvojice po horní H. dvojici.
Zapamatujeme si číslo J-té poslední dvojice, u které jsme byli nuceni provést výměnu.
Vzápětí prohlížíme vektor podruhé, tentokráte shora (od H = J+1. dvojice) dolů (po poslední dvojici (D)).
Opět si zapamatujeme místo poslední výměny (I=J) a jdeme totéž opakovat do dalšího kroku.
Seřazení vektoru nastává v okamžiku, kdy ani při průchodu zdola nahoru, ani při průchodu shora dolů neprovádíme výměnu.

INDEX;
POM : SLOZKA;

begin H := 2; D := N; I := N;
repeat for J := D downto H do
if POLE[J-1] > POLE[J] then
begin POM := POLE[J-1];
POLE[J-1] := POLE[J];
POLE[J] := POM;
I := J
end;
H := I + 1;
for J:= H to D do
if POLE[J-1] > POLE[J] then
begin POM := POLE[J-1];
POLE[J-1] := POLE[J];
POLE[J] := POM;
I := J
end;
D := I-1;
until H > D;
end;

vycházely z principu, že v každém kroku se prohlédly

všechny dvojice sousedních položek vektoru.

Poslední z ukázaných jednoduchých metod řazení, je metoda Shuttle sort.

Princip:
Metoda vychází opět z prohlížení sousedních položek tříděného vektoru, avšak jakmile je zjištěna nutnost provedení výměny, je provedena a vektor je opět prohlížen od prvých dvou položek.

POM :INTEGER;
begin I:=2;
while

I<=N do
if POLE[I] then begin POM:=POLE[I];
POLE[I]:=POLE[I-1];
POLE[I-1]:=POM;
I:=2
end
else I :=I+1
end;

metody, z nichž jmenujme alespoň Quick sort, Shell sort

a Heap sort.

Metoda Quick sort vychází z následujícího principu:
Z vektoru se vyhledá vhodná hodnota POM1 (např. hodnota umístěná uprostřed).
Pak se prochází vektor řazených hodnot zleva, až se najde číslo větší než POM1, načež se prohlíží vektor zprava, až se najde hodnota menší než POM1. Tato nalezená čísla se vzájemně vymění.
Uvedený postup aplikujeme tak dlouho, dokud se výměna nedá provést a vektor je rozdělen na dvě části (např. poloviny); v levé polovině jsou čísla menší než nějaká hodnota POM1, v pravé polovině pak jsou čísla větší než nějaká hodnota POM1.
Celý proces opakujeme s každou polovinou hodnot samostatně (dále čtvrtinou atd.), až nakonec seřadíme sousední dvojice a tím je úloha vyřešena.

= 12;
type STRUKTURA = array[1..M] of record

H, D : INDEX
end;
var I, J, H, D : INDEX; S : 0..M;
POM1, POM2 : SLOZKA; Z : STRUKTURA;
begin S := 1; Z[1].H := 1; Z[1].D := N;
repeat H := Z[S].H; D := Z[S].D; S := S-1;
repeat I := H; J := D; POM1:=POLE[(H+D) div 2];
repeat while POLE[I] < POM1 do I := I+1;
while POM1 < POLE[J] do J := J-1;
if I <= J then
begin POM2 := POLE[I];
POLE[I] := POLE[J];
POLE[J] := POM2;
I := I+1; J := J-1
end
until I > J;
if I < D then begin S := S+1;
Z[S].H:=I; Z[S].D:=D;
end;
D := J
until H >= D
until S = 0
end; { konec procedury QUICK }

procedure SORT(H,D : INDEX);
var

I, J : INDEX; POM1, POM2 : SLOZKA;
begin I := H; J := D;
POM1 := POLE[(H+D) div 2];
repeat while POLE[I] < POM1 do I := I+1;
while POM1 < POLE[J] do J := J-1;
if I <= J then
begin POM2 := POLE[I];
POLE[I] := POLE[J];
POLE[J] := POM2;
I := I+1; J := J-1
end
until I > J;
if H < J then SORT(H,J);
if I < D then SORT(I,D);
end; {konec procedury SORT}
begin SORT(1,N)
end; {konec procedury QUICKR}

PRESKUP(DM,HM:byte; var J:byte);
var D, H :byte;

POM,X : COSI;
begin POM:=A[DM]; J:=DM; H:=HM; D:=DM;
repeat while (H>D) and (A[H]>=POM) do H:=H-1;
J:=H;
if H<>D then begin X:=A[D];
A[D] := A[H];
A[H]:=X;
while (D J:=D;
if H<>D then begin X:=A[H];
A[H]:=A[D];
A[D]:=X
end
end
until D=H;
A[J]:=POM
end;
Procedure QUICK1(DM,HM:byte);
var J:byte;
begin if DM QUICK1(DM,J-1);
QUICK1(J+1,HM)
end;
end;

řešení:
Program QUICKSORT000;
uses CRT;
type COSI=integer;
var A

: array[1..20] of COSI;
N,I : byte;
Procedure QUICKRRR(DM,HM:byte);
var D, H :byte;
POM,X : COSI;
Procedure ROZDEL;
begin POM:=A[(DM+HM) div 2]; H:=HM; D:=DM;
repeat while A[H]>POM do H:=H-1;
while A[D] if D<=H then begin X:=A[D];
A[D] := A[H];
A[H]:=X;
D:=D+1;
H:=H-1
end
until D>H;
end;
begin ROZDEL;
if DM if HM>D then QUICKRRR(D,HM);
end;
begin ClrScr;
Write('Zadej pocet vstupnich hodnot: '); Readln(N);
for I:=1 to N do begin Write('Zadej ',I,'. hodnotu: '); Readln(A[I]) end;
QUICKRRR(1,N);
for I:=1 to N do write(A[I]:3)
end.

stejné definice a deklarace. Můžeme tedy vytvořit program např.

ve tvaru:

program SETRIDENI;
{* Definice typů, které byly předpokládány na začátku *}
var POCET, K: INDEX; HODNOTY : A;
{* Na tomto místě zapíšeme kteroukoliv z výše uvedených *}
{* deklarací procedur na řazení (např. proceduru SHUTT) *}
begin write('Zadej pocet nacitanych hodnot k razeni: ');
readln(POCET);
for K:=1 to POCET do begin write('Zadej ',K,'. hodnotu: ');
readln(HODNOTY[K])
end;
{* Na tomto místě zavoláme deklarovanou proceduru, *}
{* např. SHUTT(HODNOTY,POCET); *}
writeln('Tisk serazenych hodnot:');
for K:=1 to POCET do writeln(K,'. hodnota je ',HODNOTY[K]:4);
end.

se snižujícím se přírůstkem) .

Princip:
Rozdělení řazených hodnot na 4

skupiny tak, že prvky každé skupiny jsou od sebe vzdáleny o 4 složky (1. skupinu tvoří 1., 5., 9. ... složka řazeného vektoru, 2. skupinu 2., 6., 10. ... atd).
Každou skupinu seřadíme zvlášť nějakou známou metodou řazení.
V další etapě rozdělíme pole řazených hodnot na 2 skupiny tak, že prvky každé skupiny jsou od sebe vzdáleny o 2 složky (tj. složky 1., 3., 5. ... resp. 2., 4., 6. ...).
V poslední fázi seřadíme celou posloupnost případnou výměnou sousedních dvojic.

uvedený program. Za povšimnutí stojí pouze jiná definice typu

A nutná pro použití procedury SHELL:

Program SETRIDENI;
const MAXPOCET= 30;
PS = 4;
type SLOZKA = integer;
INDEX = 0..MAXPOCET;
A = array[-9..MAXPOCET] of SLOZKA;
var POCET, K: INDEX;
HODNOTY : A;

type STRUKTURA = array[1..PS] of INDEX;

var I, J, R, S : integer;
POM : SLOZKA;
M : 0..PS;
PO : STRUKTURA;
begin PO[1]:=9; PO[2]:=5; PO[3]:=3; PO[4]:=1;
for M:=1 to PS do
begin R:=PO[M]; S:=-R;
for I:=R+1 to N do
begin POM:=POLE[I]; J:=I-R;
if S=0 then S:=-R;
S:=S+1; POLE[S]:=POM;
while POM begin POLE[J+R]:=POLE[J];
J:=J-R
end;
POLE[J+R]:=POM
end
end
end; { konec procedury SHELL }

ke trideni: ');
readln(POCET);

for K:=1 to POCET do
begin write('Zadej ',K,'. hodnotu: ');
readln(HODNOTY[K])
end;
SHELL(HODNOTY,POCET);
writeln('Tisk setridenych hodnot:');
for K:=1 to POCET do
writeln(K,'. hodnota je ',HODNOTY[K]:4);
end.

časové náročnosti uvedených metod. Z tabulky je patrné, že

na metodě bubli-nového řazení je zajímavý snad její název.